Zobrazují se příspěvky se štítkemsvátost smíření. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsvátost smíření. Zobrazit všechny příspěvky

Několik zamyšlení k současné praxi svátosti smíření (2.)

Připojuji několik dalších témat, které mě napadly v souvislosti se současnou praxí svátosti smíření: tématika prvotního hříchu, kolektivní a individuální pojetí hříchu, svátost smíření jako setkání s trojjediným Bohem, nesvátostné vyznání vin, otázka zralosti kajícníka a hřích jako opomenutí pomoci.

Několik zamyšlení k současné praxi svátosti smíření (1.)

V tomto přehledu bych chtěl zmínit několik témat souvisejících se svátostí smíření, které mně osobně činí určité problémy. Nechtěl bych ale, aby moje komentáře byly vnímány jako řešení těchto situací, ale spíše jenom jako moje osobní návrhy, kudy by se snad bylo vhodné ubírat.

Svátost smíření – zkušenost z dětství

Když jsem jako dítě chodil v našem venkovském filiálním kostele ke svátosti smíření, vůbec mi nepřišlo na mysl, že jsme v některých ohledech o hodně „pokrokovější" než leckde jinde. Projektanti zpovědní místnosti, umístěné v boční přístavbě kostela, si velmi důsledně vzali k srdci doporučení 2. vatikánského koncilu, že by svátost smíření měla mít vazbu na společenství, v jehož rámci je slavena.