Tvůj bližní je ten, kdo ti prokáže milosrdenství

Dnes slavíme jeden z vrcholů právě probíhajícího Svatého roku milosrdenství – neděli Božího milosrdenství. Snad by to mohla být pro nás katolíky příležitost k zamyšlení nad tím, jestli by nebylo vhodné snížit spotřebu kadidla a poté, co se trochu zvedne mlha, se pokusit vnímat lidi stojící vedle nás jako naše bližní.

O přejídání se v postní době

V překladu jedné známé anglické duchovní básně se píše, že „půst není jenom věcí úst“. V češtině se nám to sice hezky rýmuje, ale stejně – když na to přijde – není úplně snadné se během postní doby přejídat a nemít z toho trošku výčitky.

Člověčenství naše, ráčil vzíti na se

V našem městě se pravidelně koná vánoční oběd pro chudé lidi. Protože jsem přál poznat, jak to celé probíhá, tak jsem se letos zapojil do jeho pořádání.

Je závist nejhorší lidská vlastnost?

Existuje několik možností, jak se dobrat odpovědi na otázku, která je nejhorší lidská vlastnost. Můžeme se spoléhat na svou vlastní intuici a životní zkušenosti – ale ty jsou samozřejmě vždy trochu omezené. Při našem hledání se můžeme inspirovat třeba známým seznamem sedmi hlavních hříchů. Naše současná doba nám však nabízí ještě další možnost – můžeme tuto otázku položit internetovému vyhledávači!

10 omylů mého duchovního života

Jako lidé jsme odsouzeni k tomu, abychom se občas mýlili. Může to být způsobeno našimi omezenými poznávacími schopnostmi a malými zkušenostmi, ale na druhou stranu třeba také jenom nedostatkem odvahy podívat se na věci svýma vlastníma očima. V tomto článku bych se chtěl podělit o několik svých zkušeností z oblasti duchovního života, které s odstupem času vnímám jako slepé uličky.

Po stopách Cyrila a Metoděje

Cestou tramvají na periférii Brna upoutal moji pozornost billboard, na kterém je velkými písmeny napsáno: „Znáte naše kořeny?“ a menšími písmeny připsáno  www.velehrad.eu.

Velikonoční přání 2013

Nevím, jestli takové velikonoční přání není trochu neobvyklé... Snad to spraví alespoň citáty z Písma (21. a 19. kapitola knihy Jób) a Bachova árie na strunu G. A snad by to mohlo taky trochu tematicky zapadnout do pontifikátu nového papeže Františka.

Marián Kuffa – slovenská Matka Tereza

V Čechách si můžeme zajít na přednášku Tomáše Halíka, Vojtěcha Kodeta nebo paní Lachmanové. Na Slovensku mají pro změnu např. Mariána Kuffu…

Kdybychom žili v Americe...

Kdybychom žili v Americe, tak bychom možná nebyli tolik zaskočení pořadem, který se včera, 14. prosince 2012, objevil na obrazovkách České televize.

Dominikáni, albigenští a vymětalovci

Hned zkraje se sluší předeslat, že tento článek je věnovaný pouze první a třetí z náboženských skupin uvedených v nadpisu a že ti albigenští jsou tam vlastně tak trochu navíc. Snad se mi ale podaří objasnit, že to možná není zase tolik od věci…

Křesťanství jako rodinná záležitost?

Bydlíme v rodinném domě, pořádáme rodinné oslavy, na které zveme rodinné příslušníky, jezdíme na rodinnou dovolenou, večer u televize jíme rodinné balení chipsů, sledujeme rodinné seriály, snažíme se udržovat si vyrovnaný rodinný rozpočet a případně si ukládat nějaké rodinné úspory, dětem píšeme do žákovské knížky jako omluvenku "rodinné důvody", usilujeme o to, aby stát prosazoval důslednější rodinnou politiku, naše tělesné pozůstatky budou jednou uloženy do rodinného hrobu.

Křesťanství pro všechny, nebo jen pro někoho?

V otázce, která je položená v nadpisu tohoto článku, se podle mého názoru skrývá jedno ze základních dilemat současné církve. Křesťanství už dnes zcela určitě nepředstavuje něco samozřejmého, do čeho by se člověk narodil, v čem by byl vychován, co by předal svým dětem a v čem by také zemřel. Jakékoli náboženské přesvědčení je dnes do značné míry otázkou vlastní volby.

Limity služby potřebným

V tomto článku se pokusím zamyslet nad tím, jakým způsobem je poskytována pomoc potřebným lidem v naší společnosti a především pak v české katolické církvi. Domnívám se, že obecně rozšířené hodnocení této problematiky je trochu jednostranné, a chtěl bych se proto na celou věc podívat z trochu jiného úhlu.